JitЕ™nГ­ pГ­snД›

Svatopluk ДЊech

Svatopluk ДЊech

JITЕ?NГЌ PДєSNДљ

V jitЕ™nГ­m ЕЎeru

JeЕЎtД› noci plГЎЕЎЕҐ se ДЌernГЎ shЕЇry,

jeho tЕ™ГЎsnГ­ zemД› pokryta,

ale na vГЅchodД› Е™Г­dnou chmЕЇry

a svit krГЎsnГ© hvД›zdy prokmitГЎ.

Jako jarnГ­ anemona rosnГЎ

na blankytnГ©m vzchГЎzГ­ zГЎhonД› -

ZdrГЎva buДЏ, ty hvД›zdo tД›chonostnГЎ,

sliДЌnГЎ hlasatelko JasonД›!

DlouhГЎ byla noc, hvД›zd mГЎlo mД›la,

mЕЇra na hruДЏ ulehala vЕЎem;

dosud chmurnГ© snД›nГ­ tГ­ЕѕГ­ ДЌela

valných davů, mutné ticho zem’.

VЕЎak jiЕѕ tu tam zvedajГ­ se hlavy,

skrГЎnД› cГ­tГ­ svД›ЕѕГ­ jarnГ­ dech,

oko vГ­tГЎ jitЕ™enku, jiЕѕ zdravГ­

pД›vci hГЎje v prvnich povzletech.

I v mГ© ГєtrobД› se pГ­seЕ€ budГ­,

starГ© ptГЎДЌe, tikГЎ v moji plec,

ale pochybnost’ mé tělo trudí,

mГЎm-li otevЕ™Г­ti Е€ader klec.

PГ­seЕ€ moje zpГ­vГЎz jinГЅch zЕ™Г­del,

jinak dosud nГЎpД›v jejГ­ znД›l

a ДЌas k tomu vzal ji pruЕѕnost kЕ™Г­del,

hlasu mladistvГ©ho svД›ЕѕГ­ pel.

Nebude se tЕ™pytit v perlГЎch rosy,

nebude mГ­t v zobci jarnГ­ kvД›t,

ЕЎevelit jak zefГ­r na rГЎkosГ­,

o krГЎse a slastech lГЎsky pД›t.

Bude asi drsnozvukГЎ, divГЎ,

temnГЅm ЕЎumem vД›tru zavane

nebe skЕ™Г­pne, jako ДЌepel rzivГЎ,

kdyЕѕ ji tasГ­ЕЎ z pochvy zedranГ©.

V Е€adrech zЕЇstaЕ€, pГ­sni! MarnГЎ slova:

DobГЅvГЎ se z prsou v rannГ­ svД›t.

NevГЎbГ­ ji haluz vavЕ™Г­novГЎ,

ani dennГ­ch pochval hluchГЅ kvД›t -

vyletГЎ jen, Еѕe jГ­ dusno v nitru,

vyletГЎ, Еѕe musГ­, musГ­ ven

po svГ©m zapД›ti tГ©Еѕ pozdrav jitru,

spГ­cГ­ budit, hlГЎsat blГ­zkГЅ den.

KouzelnГЎ ДЌГ­ЕЎe

V ДЌele vrГЎsky, ЕЎije dolЕЇ,

oči jako v těžkých m’hách,

sestГЎrli jsme vЕЎichni spolu,

babГ­ lГ©to po ДЊechГЎch.

ЕЅlutГ© listГ­ smutnД› padГЎ

v ЕЎedГ© vlasy, pustГЎ lada,

nuda u naЕЎeho stolu,

ochablost’ nám hlídá práh.

Hypochondry samГ© zЕ™Г­ti,

omrzelГ© k zoufГЎnГ­,

vЕЎude na rtech sytГЅch ЕѕitГ­,

mrazГ­ trpkГ© usmГЎnГ­,

stesky jenom trudГ­me se,

Еѕalobami nudГ­me se,

kaЕѕdГЅ mentorem chce bГЅti,

samГ© slyЕЎet kГЎzГЎnГ­.

Dost jiЕѕ, bratЕ™i! Hle, tam zГЎЕ™Г­

pohГЎr blahodД›jnГЅch ЕЎЕҐГЎv,

kterГ© dobrГЎ vГ­la svГЎЕ™Г­

z divnГЅch, ДЌarokrГЎsnГЅch trav;

dosud kouzlo dГЎvnГ© Еѕije,

jГ­mЕѕ se pЕ™Г­mГ­ svislГ© ЕЎГ­je,

jГ­mЕѕ se trudnГЎ mdloba stГЎЕ™Г­

plaЕЎГ­ z Е€ader, snГ­mГЎ s hlav.

ДЊГ­ЕЎ tam plnГЎ vlГЎhy skvoucГ­

z kouzelnГ©ho koЕ™enГ­:

z dobrГ© vЕЇle, lГЎsky vroucГ­,

odvahy a nadЕЎenГ­ -

Hle, jak svЕЇdnou perlou hraje

rosa zГЎzraДЌnГ©ho kraje,

z nížto mladost’ nehynoucí

do srdcГ­ se pramenГ­.

Jenom chtГ­t a ruka schvГЎtГ­

vzГЎcnou ДЌГ­ЕЎi, zrobГ­ div:

MlГЎdГ­ do duЕЎГ­ se vrГЎtГ­,

zjaЕ™Г­ kaЕѕdГЅ sval a ДЌiv,

mГ­sto Еѕalob, steskЕЇ marnГЅch

chopГ­me se pracГ­ zdarnГЅch,

jarnГ­ vД›tЕ™Г­k bude hrГЎti

v plnГ©m kvД›tu ДЌeskГЅch niv.

NadЕЎenГ­

SvatГ© ty nadЕЎenГ­,

nebeskГЅ plameni,

ЕЎlehni nГЎm do srdcГ­,

otДЌinou vzplaЕ€!

Bez tebe nevznikГЎ

myЕЎlГ©nka velikГЎ,

v tobД› jen kuje se

vГ­tД›znГЎ zbraЕ€.

Sloupem tys ohnivГЅm,

oblakem zГЎЕ™ivГЅm,

vedoucГ­m nГЎrody

v slГ­benou zem;

bez tebe pustinou

ЕЎirГЅ svД›t jedinou,

lidstvo se potГЎcГ­

bez cГ­le v nД›m.

BГЎjeДЌnГ© poklady,

ЕѕulovГ© ohrady,

nesДЌetnГЅch zГЎstupЕЇ

vГЎleДЌnГЅ tЕ™esk,

odvaha, vtip a lest -

bez ceny vЕЎecno jest,

neplГЎ-li na skrГЎnГ­ch

svatГЅ tvЕЇj blesk.

Tebou jen do svД›ta

zasvitla osvД›ta,

prapory tyranstvГ­

strhГЎny v cГЎr;

nГЎrodЕЇ mrГЎkotu

rozjasnil k Еѕivotu,

rozpadlГ© sjednotil

boЕѕskГЅ tvЕЇj ЕѕГЎr.

Kdysi tГ©Еѕ k VltavД›

v krvavГ© zГЎplavД›

z kostnickГ© hranice

plápol tvůj vlet’,

v tГЎbory dД›diny,

orГЎДЌe v hrdiny

promД›nil, cepem jich

pokoЕ™il svД›t.

SvatГ© ty nadЕЎenГ­,

nebeskГЅ plameni,

opД›t k nГЎm proЕЎlehni

malГЎtnou hruДЏ,

na mГ­sto tД›kavГЅch

bludiДЌek, mrkavГЅch,

VЕЇdcem nГЎm ohnivГЅm

ku slГЎvД› buДЏ!

Dosti nГЎs

Jsme slabí, malí – Dosti těchto řečí!

Jen, kdo tak zoufГЎ, slГЎb a malГЅ jest.